Staročeský masopust Hamry: Tradiční únorová akce

Pro milovníky staročeských kostýmů, dobrého jídla a pití máme skvělý tip. V malé vesničce Hamry si každý únor můžete užít masopustní maškaru.

O malé vesničce Hamry jste s největší pravděpodobností nikdy neslyšeli. Vždyť na první pohled ani není ničím výrazná. Má pouze 259 obyvatel a do roku 2018 neměla ani svůj vlastní znak a vlajku. Vyčnívá ale tradiční masopustní akcí.

Historické kořeny

Masopust patřil mezi významné historické akce. Značil totiž příchod nového vegetačního období, jarního novoročí. V lednu a v únoru se totiž dokončovaly hospodářské práce jako zpracování konopné a lněné příze či mlácení obilí. Přicházel také čas svateb, zabíjaček, tancovaček a zimní slunovrat.

Hamry u Hlinska patří mezi jedny z posledních obcí, kde se udržel zvyk staročeských maškar. Ke stálicím v této obci patřila už od dob První republiky. Průvody za Rakouska-Uherska se nepodařilo prokázat, místní se ale domnívají, že už tou dobou patřil staročeský masopust mezi každoročně pořádané akce.

Den plný zábavy

Tato tradice přežila až do dnešních dní. Masopustní obchůzka začíná už brzy ráno, kdy se všichni účastníci schází. Připraví si masky, opraví ty staré a případně vyrobí nové. Po těchto přípravách vyrazí průvod obcí. Je řízen laufrem (jeden z hlavních účastníků maškary), za nímž pochodují kobyly a další tradičně odění účastníci.

Nedílnou součástí této akce je zábava, do které se může zapojit každý. Odpoledne probíhá ve znamení hudby, dobrého pití a jídla. Masopust pak skončí „poražením kobyly“. Ta následně dostane „štamprle“ na oživení, kapela začne znovu hrát a všichni se dál radují.

Dědictví UNESCO

Masopust v Hamrech se dostal na seznam nehmotného dědictví UNESCO. V roce 2010 na něj byly přidány masopustní průvody a masky z Hlinecka, jejichž zápis navrhlo hned 11 zemí včetně Česka.